Edice vězeňského samizdatu
Z pracovního tábora Rovnost 1950–1951. Tvorba členů roverského oddílu (vedeného legendárním Františkem Falerskim) v nesnadných podmínkách na lágru Rovnost, je důležitým uměleckým pramenem při zkoumání padesátých let minulého století v tehdejším Českolslovensku. Bratři Radek Brož – Nestle, Erik von Bülow, Pavel Holý – Katug, Richard Nebeský – Rýša a symbolickým způsobem i František Falerski – Bonny se pak po letech sešli v řadách čestného oldskautského společenství nazvaného Skautský oddíl Velena Fanderlika. (perex: OPL)
Roku 1949 založili v pracovním táboře Rovnost na Jáchymovsku věznění skauti ilegální roverskou skupinu. V nesvobodných podmínkách se věnovali nejen rozvíjení skautského odkazu, ale záhy začali vyrábět rozličné artefakty (včetně znaku této skautské družiny) a vydávat rukopisnou samizdatovou edici Rovnost. Pro uvězněné představovala tato činnost duševní kompenzaci, část knižní a rukodělné produkce sloužila jako dárky pro jejich rodiny. Tajný skautský oddíl a okruh této knižnice tvořili Záviš Bozděch (*1929; „Brácha“, „Plch“), Pavel Holý (1927–2013; „Katug“, „Lodyha“), František Falerski (1927–1969; „Bonifác“, „Bonny“), Jiří Navrátil (1923–2017; „Jiří“), Richard Nebeský (1927–1997; „Rýša“), Jiří Řehák (1926–1973; „Stín“, „Traper“) a Jiří Ulrich (1930–?; „Uriáš“), později též Radek Brož (1925–2012; „Nestle“), Erik (von) Bülow (1922–2002), Karel Čečka (1929–?; „Teddy“), Jiří Mráz (1931–1991) a Jiří Pašta (1925–?).
Výroba táborových knih musela probíhat v utajení a vyžadovala značnou konspiraci. Materiál k výrobě knih (papír, pera, štětce, lepidlo) zajišťovali civilní důlní zaměstnanci, zejména horník V. Hladík, a rovněž dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Tito se dále podíleli na zabezpečení neoficiálního spojení skautů s jejich rodinami a vynášení jejich děl z tábora. Jeden z titulů dokonce vynesl tehdejší velitel tábora Rovnost Bláha. Další výrobní potřeby pocházely z dílen na šachtách (formuláře ze šachty pro opisy, řemen z důlního stroje na vazbu aj.), zvláště se je podařilo získat Pavlu Holému, který byl zaměstnán jako svářeč v zámečnické dílně. Jednotlivé svazky vytvářeli skauti díky přízni lékaře‑vězně Františka Kubici (1909–1973) v objektu nemocnice, v menší míře také ve volném čase v táborových ubikacích. Všechna díla kaligraficky opsal a plátěné nebo kožené vazby zhotovoval Pavel Holý. První titul ovšem ještě svázal vězněný František Chmel. Výtvarná úprava všech publikací byla dílem Františka Falerskiho. Navzdory místu svého vzniku charakterizovalo edici Rovnost kvalitní řemeslné a umělecké zpracování. Knihy byly tvořeny převážně v miniaturních formátech okolo 5 centimetrů. Tato forma usnadňovala úkryt hotových titulů, ale i jejich pašování ven z tábora. V této úpravě vznikaly i další kopie textů z edice určené pro táborové přátele vydavatelů. Z ediční řady se vymykal titul kolektivní básnické sbírky Přadénko z drátů, jež byla vyhotovena ve třech formátech: 30×21 cm, 21×15 cm a 6,5×8 cm a dále dva zpěvníky ve formátu 17×11 cm. Celkem měla edice Rovnost dosáhnout dvanácti rukopisných knížek.
Prvním edičním titulem se na jaře 1950 stal původní básnický almanach Přadénko z drátů. Shromážděné autentické verše Záviše Bozděcha, Erika Bülowa, Jiřího Řeháka a Jiřího Navrátila bez sentimentu reflektovaly prožívání politického vězně. Také svazek Triptych zahrnul tři básně od Záviše Bozděcha, Erika Bülowa a Jiřího Řeháka. E. Bülow byl dále autorem cyklu krátkých básní Květiny a Jiří Navrátil básně v próze Mládí nejkrásnější. Samostatně byla vypravena báseň Pavla Janského Čajová růže. E. Bülow přispěl texty a notami ke vzniku dvou zpěvníků Zpíváno z dálky a Černošské spirituály. Dvě modlitby shrnul svazeček Buď vůle Tvá (v jiném vydání i s ukázkami z evangelií). Skautská tématika, konkrétně roverská výchova, byla připomenuta v knížce Jáchymovský dekret. Mimoliterárním edičním přírůstkem pro odlehčení byl svazek My coctails, původní soupis receptů na míchané nápoje Vladimíra Brabce s úvodní parodickou básní Jiřího Navrátila. – Někteří ze skautů byli literárně činní i v dalších obdobích svého trestu. Na táboře XII napsal například Jiří Řehák básnickou sbírku Spodní tóny.
Vedle Přadénka z drátů byly propašovány do zahraničí a v roce 1957 otištěny v č. 4–5 a č. 6 exilového časopisu Hlas exilu, zbylá část sbírky pak roku 1958 v č. 6 v revue Archa. Předměty vyrobené skauty na táboře Rovnost včetně knih ze stejnojmenné edice byly poprvé vystaveny v roce 1991 na zámku v Roztokách u Prahy na výstavě k výročí 80 let skautingu v Československu. Několik ukázek z Přadénka přinesla později kronika Historie vodní Dvojky 1943–1993 (1993). Jako černobílou kopii zpřístupnilo v omezeném nákladu sbírku Přadénko z drátů a též Řehákovu sbírku Spodní tóny Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu. Textová část Přadénka znovu vyšla v literárním časopise Aluze v roce 2007. Reprint jednoho z původních táborových vydání Přadénka z drátů včetně ilustrací vydala v roce 2010 knihovna Libri prohibiti ve spolupráci se společností Gallery k 20. výročí svého vzniku.
Fotografie Ondřeje Přerovského:
Dokumentace Přadénka z drátů
Dokumentace Jáchymovského dekretu
Prameny a lokace: knihovna Libri prohibiti, Praha; soukromý archiv Štěpánky Tůmové; soukromý archiv Miroslava Kopta.
(Fotografická dokumentace a revize: OPL – srpen 2023)
Článek byl publikován v Almanachu Skautského oddílu Velena Fanderlika vydaném jeho Pražskou družinou v září 2018.
⚜